V roce 2010 dostal doživotí za brutální vraždy. O čtyři roky později začal spolupracovat s policií a přiznal se k dalším vraždám, celkem jich bylo 28.
Soud rozhodoval ve věznici v Leopoldově, kde si Černák odpykává trest. Proces doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Soud se seznámil i s jednotlivými případy vražd a zazněly i popisy extrémně brutálních praktik rodiny Černákových.
Podle soudu nelze očekávat, že by Černák po podmínečném propuštění vedl řádný život, protože v minulosti jednal závažným, krutým a společensky nepřijatelným způsobem.
Černák u soudu prohlásil, že se stydí za svou minulost, přiznal se k sedmi vraždám a zdůraznil pozitivní změny ve svém chování. Obhajoba podala stížnost, o které rozhodne krajský soud.
Mikuláš Černák
Mikuláš Černák je slovenský mafiánský boss, podnikatel a spoluzakladatel zločinecké skupiny známé jako Černákovci. Byl jednou z nejvlivnějších a nejkrutějších postav slovenského podsvětí v 90. letech 20. století, kde se zabýval vydíráním, násilným vymáháním dluhů a organizovaným zločinem.
Vyrůstal v Brezně, kde se vyučil automechanikem. V 80. letech pracoval jako řidič autobusu a v 19 letech se oženil. Ke konci totality si odpykal několik podmíněných trestů za drobné krádeže a ublížení na zdraví.
Po revoluci v roce 1989 se zapojil do podnikání, zejména v oblasti staveb a realit, ale rychle přešel ke kriminálním aktivitám. V 90. letech vedl skupinu, která ovládala část bansko-bystrického a středoslovenského podsvětí. Jeho gang se dostal do konfliktů s jinými skupinami, například s Petrem Steinhübelem nebo gangem v Dunajské Středě.
Černák byl obviněný z několika vražd a dalších trestných činů. V roce 1997 se dobrovolně dostavil na policii v Banské Bystrici, následovalo zatčení. Ve vazbě v Ilavě se přiznal k 16 vraždám, včetně vraždy bratrů Danišovců výbuchem auta, vražd kulturistů bratrů Grolmusových nebo Vladimíra Bachledy, bývalého přednosty z Popradu a dalších.
Za šest vražd dostal v roce 2009 doživotní trest s možností podmíněného propuštění po 25 letech. Od roku 1997 si trest odpykává v nejpřísněji střežených věznicích, jako je Ilava či Leopoldov. V roce 2002 jej soud krátce podmíněně propustil, ale po incidentu v Tatranské Lomnici, kde ho tehdejší premiér Mikuláš Dzurinda obvinil z terorizování lidí, se vrátil za mříže. Politici jako tehdejší premiér Dzurinda ho označili za symbol mafie, což ovlivnilo i změny v zákoně o vazbě.
O Černákovi vyšly filmy: Miki (2024) a Černák (2025), oba v režii Jakuba Kronera.
Černákův případ se považuje za jeden z největších ve slovenské justici a symbol boje proti organizovanému zločinu po sametové revoluci.
