Skupina sedmi premiérů a prezidentů členských států Evropské unie dnes vyzvala k urychlenému přijetí návrhu na reparační půjčku pro Ukrajinu, která má pokrýt obnovu válkou zničené infrastruktury a podpořit stabilitu v regionu. V jejich prohlášení zaznělo, že část prostředků by mohla pocházet právě ze zmrazených ruských aktiv. Podle iniciátorů jde o logické využití zdrojů, které Rusko zmrazilo po invazi, a zároveň výraz solidarity s oběťmi války. Lídři Irska, Finska, Švédska, Polska a tří pobaltských států tvrdí, že odklad rozhodnutí ohrožuje nejen rekonstrukční projekty v Ukrajině, ale i důvěru států a občanů, kteří očekávají, že Evropa převezme svou odpovědnost. Podle návrhu se ze sumy financovaly velké projekty, od oprav silnic a škol po obnovu nemocnic a energetické sítě.
Takový postup však vyvolává ostrou reakci Moskvy. Bývalý ruský prezident a místopředseda bezpečnostní rady Ruska Dmitrij Medveděv před pár dny veřejně varoval, že jakékoli využití majetku patřícího Rusku, byť zmrazeného, pro potřeby Ukrajiny nezůstane bez následků. Podle jeho slov by to mohlo znamenat „přehodnocení vztahů“ vůči zemím, které se k takovému kroku připojí. Medveděv dokonce v tomto případě mluvil o vyhlášení války.
Přesto zástupci sedmi států EU svými výzvami vysílají podle svého prohlášení jasný signál, jsou připraveni přijmout zásadní rozhodnutí a využít všechny prostředky k pomoci Ukrajině. Apel zaslali už i předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen a šéfovi Rady EU Antóniu Costovi.
