Pokud se dá nějaký den označit jako ten, kdy v sovětském Rusku začal takzvaný Rudý teror, je to bezpochyby 30. srpen 1918. Tedn den, přesně před 105 lety totiž ruská revolucionářka Fanny Kaplanová spáchala atentát na bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Útok přišel ve chvíli, kdy Lenin opouštěl brány Michelsonova závodu na jihu Moskvy. Přežil jej, ale bral ho jako začátek povstání. Záhy proto nařídil veliteli tajné policie Čeka Felixovi Džerzinskému, aby zahájil nezbytná opatření, která měla zabránit povstání. Ten den se totiž nestřílelo jen po Leninovi. Rukou vraha v Petrohradě zemřel i velitel tamní pobočky Čeky Moisej Urickij.
2. září 1918 pak zahájení Rudého teroru vyhlásil další z bolševických prominentů Jakov Sverdlov. Takřka okamžitě po celém území, které za necelý rok bolševici získali, začaly růst koncentrační tábory pro politické odpůrce zejména z pravicových stran. Zahájení Rudého teroru bylo demonstrativní. Den poté, co jej Sverdlov oficiálně ohlásil, čekala poprava jednu z prvních obětí represí, právě osmadvacetiletou Fanny Kaplanovou.
Přestože Rudý teror oficiálně trval jen do října 1918, postupně se přelil do občanské války, která skončila až v roce 1922 vyhlášením vítězství komunismu a ustanovením Svazu sovětských socialistických republik.
