"Fenka mi vběhla do houští a slyšel jsem, jak se s něčím pere. Okamžitě jsem ji odvolal. Za ní běžela tři divoká prasata přímo na mě," začíná popisovat děsivý zážitek Martin z Plzně. Divočáci prý naštěstí na poslední chvíli změnili směr a zaběhli zpátky do lesa. Fence ale stihli natrhnout kůži na stehně. "Čeká ji teď měsíční rekonvalescence, ale měla ohromné štěstí. Na veterině mi říkali, že tam před ní byl pejsek, který to nepřežil," dodává majitel osmileté kříženky.
Útoky divočáků potvrzuje i zvěrolékař. "Aktuálně jsou divoká prasata přemnožená a zvláště v období, kdy mají bachyně mladé, jsou agresivní, protože si chrání své potomky. Napadají pak všechno okolo. Nebezpečí nehrozí jen psům, ale i lidem," říká veterinář Ladislav Kuncl.
Mláďata mají divočáci většinou od ledna až do května, takže se nejedná o krátké obdob. Podle zvěrolékaře je nejlepší prevencí vyhýbat se místům, kde prasata žijí. "Samozřejmě, že největší riziko nesou lovečtí psi, kteří běhají na volno a divočáky chtějí chytit. Když ale máte psa na vodítku, prase se může rozhodnout jít proti vám, tím pádem je to vlastně ještě horší varianta. Jediná možná prevence je se nepohybovat v místech jejich výskytu," pokračuje zvěrolékař.
Na plzeňských veterinárních klinikách řeší desítky případů psů napadených divočákem. Některé jsou vážné. "Nejčastěji jde o tržné rány na kůži nebo poškozené svaly. Někdy se dostane prase psovi klektákem do dutiny hrudní nebo do břicha," vysvětluje Kuncl, který dodává, že při včasném vyhledání zvěrolékaře se většinou podaří psa zachránit. Další plzeňští veterináři popisují například četná vnitřní zranění u napadeného psa, který jim následně podlehl nebo fenu s roztrženým břichem, která také nepřežila.
Město o problému s přemnoženými prasaty ví a intenzivně ho řeší. Snaží se například motivovat myslivce takzvaným zástřelným. Pokud myslivecké sdružení odloví o 15 procent divočáků více než loňský rok, poskytne mu Plzeň za každé střelené prase dotaci tři tisíce korun.
