Tradiční uspořádání hlediště a jeviště vytváří neviditelnou bariéru, která mizí, jakmile se děj odehrává v reálném prostoru – ať už jde o kostel, sklep, opuštěnou továrnu nebo třeba nádraží. Divák se stává součástí atmosféry, která se nedá přesně napodobit kulisami.
Růst zájmu o tento typ divadla podporují i změny ve způsobu vnímání kultury. Diváci vyhledávají zážitky, které jim nabídnou něco jedinečného. Site-specific inscenace nelze jednoduše přesunout jinam, vždy vznikají na míru konkrétnímu prostoru a roli nehraje jen obsah, ale i prostředí, denní doba, počasí či náhodní kolemjdoucí.
Tento přístup si našel silné zázemí i v České republice. Jedním z průkopníků site-specific divadla u nás je Divadlo Continuo, které pravidelně uvádí inscenace ve starých stodolách, na nádražích nebo v industriálních halách. Jeho projekt Kratochvílení se každoročně odehrává v parku zámku Kratochvíle a kombinuje světelný design, tanec i akrobacii.
Skupina VOSTO5 zase uvedla výraznou inscenaci Dechovka přímo v autentickém prostředí bývalé vojenské základny. Také projekty brněnského Divadla Feste se často odehrávají v netradičních prostorech, jako jsou veřejná prostranství, bývalé průmyslové objekty nebo kulturní centra. Festival 4+4 dny v pohybu pravidelně přináší do zapomenutých nebo chátrajících budov nové inscenace.
