pondělí 31. března 2025

Díky záchranářům v Klášterci přežily stovky zvířat

Přes čtyři stovky zachráněných a zpět do přírody vypuštěných zvířat, desítky denně opečovávaných živočichů a stovky návštěvníků – tak zjednodušeně vypadá jedna dekáda v Záchranné stanici živočichů Národního parku Šumava v Klášterci.

Záchranná stanice živočichů

Záchranná stanice živočichů
Zdroj: Záchranná stanice živočichů Klášterec

  • Záchranná stanice živočichů
  • Zdroj: Záchranná stanice živočichů Klášterec

Rovných deset let pracovníci zdejší stanice u jihočeského Vimperka léčí zraněná divoce žijící zvířata a hlavně se je snaží vrátit zpět do přírody. Záchranná stanice živočichů v Klášterci byla vybudována pro pomoc divokým živočichům zraněným lidským přičiněním. „Typickými pacienty jsou ptáci zranění elektrickým proudem od drátů vysokého napětí. Zvířata, která se střetnou s automobilem, ale také mláďata, která nám přinesou lidé v domnění, že strádají,“ vysvětluje ošetřovatelka Kristýna Falková.

Bohužel nedokážeme říci, kolik z těch ošetřených a znovu vypuštěných zvířat přežije a jestli vedou dlouhý a spokojený život – nechodí se nám hlásit.“

Co zvířecí pacient, to samostatný příběh. Ten veřejnosti nejznámější je patrně příběh rysa Davida, kterého v roce 2013 jako kotě srazil automobil a způsobil mu závažná poranění zadních končetin. „Po několika operacích se ho nakonec podařilo doslova znovu postavit na nohy, ale protože v době havárie byl velice mladý a dlouhodobé léčení nedovolilo ho znovu vypustit do volné přírody, uzpůsobil se mu jeden z výběhů v Klášterci. Po pár letech se připravil přírodní výběh v Návštěvnickém centru Kvilda. Díky tomu všemu jsme Davidovi zajistili deset let kvalitního života, který skončil letos na jaře. Těch deset let, kterých se ale dožil, považujeme za takový malý zázrak, po tom množství operací, nekonečně dlouhé rekonvalescenci a také následků, které mu zůstaly do konce jeho života,“ vypráví ošetřovatelka.

Vedle rysa se personál záchranné stanice staral o množství běžných ale i velmi vzácných živočichů, a to včetně tetřevů, puštíků bělavých nebo orla mořského.

Autor: Andrea Jančová
Zdroj: Správa národního parku Šumava

Související

52663461659_95f023e220_c
Zahraniční Fauna

Španělsko prý vypadá jako Jurský park, proto nechce návrat šelmy do přírody

Pohori_na_sumave_global
Domácí

Novohradské hory mohou být chráněnou oblastí. Tamním lidem se to ale nelíbí

Bobr
Domácí

Bobři se vrátili na Šumavu před 20 lety. Zadržují vodu a chutnají vlkům

medvěd
Ostatní Video

Počty velkých šelem v Evropě rostou, daří se medvědům, vlkům, rysům i šakalům