Jednou z nejdiskutovanějších evropských regulací je nařízení Digital Services Act DSA, které se mimo jiné zaměřuje na bezpečné online prostředí. Polovina respondentů se domnívá, že cílem DSA je vytvoření bezpečného online prostředí a ochrana základních práv uživatelů. Naopak 28 procent vnímá regulaci jako omezení svobody slova a zavádění cenzury. Naprostá většina obyvatel zkoumaných zemí, 79 procent, přitom považuje problém dezinformací za závažný. Stejné procento zároveň věří, že dezinformace představují bezpečnostní hrozbu.
S tím, že by stát měl aktivně zasahovat proti šíření nepravdivých a manipulativních informací, souhlasí v České republice 65 procent dotázaných.
Je podle vás správné, když stát omezí nebo zamezí působení médií, která šíří dezinformace?
Evropské nařízení čelí opakované kritice ze strany amerických vládních představitelů, kteří jej označují za nástroj globální cenzury a ohrožení svobody projevu. 49 procent Evropanů domnívá, že tato kritika je motivovaná snahou chránit komerční zájmy technologických gigantů, jako jsou Meta či X. Jen přibližně pětina lidí souhlasí s tím, že by se kvůli kritice zástupců USA mělo nařízení zrušit.
V zemích Visegrádské skupiny, tedy v Česku, Polsku, Maďarsku a Slovensku, považuje dezinformace za významný problém přibližně 80 procent populace. Přesto se postoje k jejich řešení liší. V Polsku a na Slovensku víc lidí považuje dezinformace za přímou bezpečnostní hrozbu, zatímco v Česku a Maďarsku je tento názor míň rozšířený.
Rozdíly lze do značné míry vysvětlit politickým a mediálním kontextem. V Polsku i Maďarsku je veřejný prostor silně polarizovaný, což ovlivňuje vnímání role státu. V Česku a na Slovensku hraje větší roli celková nedůvěra k institucím – lidé téma vnímají jako závažné, ale míň spoléhají na to, že by stát měl zasahovat.
