„Plánovaná schůzka s panem primátorem k zachování této plzeňské dominanty se již asi neuskuteční, jelikož komín Klotz již není,“ oznámil na sociálních sítích podnikatel Jan Bernard, který o záchranu stavby usiloval. Prý už s významným plzeňským architektem Janem Soukupem, který se zabývá hlavně památkami, už začali sbírat historické podklady, které chtěli na radnici přednést.
Komín stál na soukromém pozemku, kde se chystá developerská výstavba. Přestože se roky mluvilo o tom, že komín zůstane na svém místě, teď šel bez varování k zemi. O demolici dostaly příslušné úřady informaci v pátek, bouralo se v pátek.
„Náš úřad dostal tento pátek oznámení o demolici, která proběhla na základě platného demoličního výměru z roku 2008,“ upřesnila starostka obvodu Ivana Bubeníčková. „Developer zvažoval tento komín začlenit do budoucí výstavby. Na základě statického posudku, kdy byl zjištěn havarijní stav komínu, se developer ale nakonec rozhodl komín zbourat,“ doplnila s tím, že firma jednala v souladu se zákonem.
Demolice zaskočila i autory projektu ministerstva kultury Tovární komíny. „Víkendová zpráva, že byl zdemolován, přišla jako rána z čistého nebe – byli jsme totiž přesvědčeni o tom, že komín čeká budoucnost cíleného zachováni. S jeho demolicí tak můžeme bohužel do šuplíku navždy odložit i podklady pro jeho prohlášení za kulturní památku, které jsme se chystali iniciovat,“ uvedli.
Komín byl dominantou Plzně
Komín cihelny Emanuela Klotze stál od roku 1920 v katastru plzeňského Bolevce. Komín byl zajímavý například reklamním nápisem na dříku nebo svým oktogonálním tvarem, protože ve své době už hrály prim oblé komíny. Především se ale jednalo o poslední památku na bohatý cihlářský průmysl v Plzni. V místě se těžila hlína od nepaměti a v 19. a 20. století tam stálo hned několik kruhových pecí.
