Nebezpečné jemné prachové částice označované jako PM2.5 a PM10 dokážou proniknout i skrz zavřené okno škvírami kolem rámů a klik nebo nad parapety. Mnoho z nich se do školních budov dostane přes větrací ventilace bez filtrů, například přes ty na toaletách, ale také častým otevíráním a zavíráním venkovního vchodu. Část znečištění přinesou do školních prostor samy děti z venkovního prostředí - na obuvi, oblečení, batozích i ve vlasech. Častým pobíháním po školních chodbách se navíc toxické částice po škole víří a pronikají do dalších míst.
V učebnách, kde se nevětrá se však kumuluje také oxid uhličitý, který stojí za dětskou únavou, nesoustředěností a častějšími nemocemi imunitního systému.
Nejlepší je podle odborníků školní budovy vybavit větracím systémem s filtry drobných částic, častěji utírat prach a vytírat. Dobré jsou také čističky vzduchu.
