Analýza Světové zdravotnické organizace ukazuje, že výskyt duševních potíží u Evropanů mladších dvaceti let vzrostl za posledních patnáct let zhruba o třetinu. Zvlášť zasažené jsou dívky v pozdní adolescenci, u nichž se problémy objevují výrazně častěji než u chlapců.
Za hlavní příčiny zpráva označuje společenskou izolaci, dopady pandemie covidu, války a nejistotu spojenou s ekonomickou situací. Studie zároveň připomíná výrazné rozdíly v Evropě: nejlépe vycházejí například mladí na Faerských ostrovech, v Islandu a Dánsku, zatímco nejhorší výsledky vykazují Ukrajina, Kypr a Polsko.
WHO upozorňuje, že v mnoha zemích chybí dostupná odborná péče. Zhruba čtvrtina evropských států nemá komunitní služby duševního zdraví pro děti a dospívající a přibližně pětina postrádá i specifické strategie a politiky v této oblasti.
Zpráva varuje také před tím, že část mladých nahrazuje odbornou pomoc konverzacemi s chatboty umělé inteligence, jako je ChatGPT, což může mít nebezpečné následky. WHO vyzývá vlády, aby investovaly do služeb duševního zdraví, posílily školní programy podpory a budovaly systémy, které dětem a teenagerům umožní „zdravý start a odolnější budoucnost“.
