Ve školce i na základní škole jste se jich nemohli nabažit, ale dnes už si je běžně nekupujete. Tvrdé bonbony jsou symbolem dětství a jejich lahodnou chuť připomíná 19. prosinec. Tvrdé bonbony, které jsou primárně z cukru, začaly nabírat na popularitě až v 19. století, kdy začal být cukr dostupný nejenom pro bohaté vrstvy.
Jedním z nejznámějších a zároveň nejstarších bonbonů u nás jsou Hašlerky. Jejich historie sahá až do roku 1877. Bylinnou směs Hašlerek údajně vymyslel v roce 1877 jistý hamburský lékárník. Bonbony pod názvem Caruso-Hustenbonbon ze směsi tohoto složení pak před I. světovou válkou začala vyrábět vídeňská firma Kirstein.
Recepturu na dnešní Hašlerky získal na konci 1. světové války František Lhotský jako odměnu za pomoc od firmy Kirstein. Společně i s dalšími cukrovinkami je začal Lhotský pod stejným názvem vyrábět ve své dílně na Královských Vinohradech. Název Caruso ale české zákazníky netáhl.
Ke svému jménu přišly Hašlerky až v roce 1920, kdy se Lhotský sešel v Lucerně se zpěvákem Karlem Hašlerem. Ten měl momentální problémy s hlasivkami, chraptěl a nemohl vystupovat. Když mu Lhotský představil svůj nápad přejmenovat bonbony na Hašlerky, zpěvák souhlasil. Hned poté nechal František Lhotský název Hašlerky registrovat jako ochrannou známku. Krátce na to vznikl i tematický slogan „Hašler kašle, nevadí, hašlerky ho uzdraví.“
Hašlerky jsou dodnes v oblibě a řadí se k nejprodávanějším bonbonům na českém a slovenském trhu. Každý rok se prodá kolem 900 tun Hašlerek a to jen u nás a na Slovensku. Na jiných trzích se téměř nevyskytují.
