Praktickým výstupem výzkumu jsou užitné vzory na klobásu a konzervu s přídavkem bobřího masa, díky kterým lze potenciálně problematické maso jíst bez zdravotních rizik.
„Ulovené kusy jsme primárně brali na výzkum přítomnosti parazitů v trávicím traktu bobrů a biometrické charakteristiky – vážili jsme jedince, určovali pohlaví, měřili rozměry těla, abychom pochopili populační strukturu v jednotlivých oblastech. Výzkum masa byl další krok, který se nám nabídl. Když už je nutné chráněné druhy zabíjet, snažili jsme se tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce oborech,“ popsal Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity. V minulosti se bobří maso tradičně konzumovalo, v současnosti k tomu lovci ale nemají moc velkou motivaci. „Byli to právě lovci, kteří se na nás často obraceli s dotazem, zdali je bezpečné maso konzumovat,“ nastínil Mikulka.
Ulovený bobr se může kontaminovat ve vodním prostředí nebo ho v průběhu života mohli napadnout paraziti. Bobří konzerva i klobása představují způsob, jak v domácnosti lovce z potenciálně rizikové suroviny získat zdravotně nezávadnou potravinu. „V době, kdy člověk do jisté míry nahrazuje funkci predátora tím, že zvíře usmrtí, bere na sebe i morální odpovědnost za co největší využití jeho jatečného těla, pak můžeme říci, že bobr neztratil život jen proto, aby skončil v černém pytli, ale jeho tělo se využilo jako jiná zvěřina,“ uvedl Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin.
Užitné vzory jsou určené především pro lovce a myslivecké jednoty, Státní veterinární správu a pro publikační účely.
Podle údajů České zemědělské univerzity se v Česku pohybuje kolem patnácti tisíc bobrů. Největší populace je v Plzeňském kraji, na druhém místě je jižní Morava. Ročně se oficiálně odstřelí kolem padesáti bobrů.
Mapka míst, kde je možné bobry lovit. Červeně je označená zóna, kde je bobr nežádoucí a je nutné jej lovit, fialově pak výjimky, kde je odstřel bobra povolený.
