Ještě nezmizely dozvuky zářijového obsazení Náhorního Karabachu ázerbájdžánskou armádou, po kterém muselo oblast opustit na sto tisíc Arménů, a na obzoru je už další konflikt mezi oběma zeměmi. Jeho možnost připustil arménský premiér Nikol Pašinjan, když by na návštěvě příhraničních oblastí. Právě ony jsou předmětem současného sporu obou postsovětských republik. Oba státy si totiž kladou nároky na příhraniční území, které však kontrolují úřady souseda.
🇦🇲💥🇦🇿 El primer ministro armenio, Nikol Pashinyan, afirmó que Armenia podría enfrentarse a una guerra con Azerbaiyán si no llega a un compromiso con Bakú y devuelve cuatro aldeas azerbaiyanas que ha controlado desde principios de los años 1990 - @reuters pic.twitter.com/RIIRd1jGiB
— The Political Room (@Political_Room) March 20, 2024
Pašinjan uvedl, že Arménie je ochotná vzdát se některých oblastí, ačkoliv je považuje za strategicky důležité, ale požaduje navrácení území, která zabrala sousední země při invazi loni v září. Baku se jich ale vzdát nechce, čímž se obě země dostávají hlouběji do konfliktu, který se nepodařilo od útoku na Náhorní Karabach před půl rokem ještě urovnat a nyní hrozí jeho eskalace.
Problémy mezi oběma státy se datují až k rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti na Moskvě. V devadesátých letech si vítězství v tehdejší válce připsala Arménie a získala některá příhraniční území, která si Ázerbájdžán vzal zpět ve válce v roce 2020. Oba konfliktu skončily příměřím, které pro obě země zprostředkovalo Rusko. Ten poslední, loňský, zatím k takovému konci nedospěl.
