Šachtová hrobka se nachází v oblasti pohřebiště vysokých hodnostářů a vojenských velitelů z 26. a 27. dynastie. Zachovala se z ní pouze hlavní šachta, která je hluboká asi 14 metrů, na jejímž dně je pohřební komora postavená z vápencových bloků velká něco málo přes osm metrů čtverečních. „Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře,“ upřesňuje nález Ladislav Bareš, který dlouhodobě koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek.
Uvnitř pohřební komory je kamenný sarkofág, který stejně jako okolní zdi zdobí posvátné texty a scény. Převažují úryvky pojednávající o hadech z takzvaných Textů Pyramid. Ty se prý dají vyložit dvěma způsoby, hadi totiž v náboženských textech představovali potenciální nebezpečí, ale mohli také sloužit jako mocní ochránci zemřelého a jeho mumie. Na dně vnitřní stěny vany sarkofágu je zase vyobrazená bohyně. „ Jde konkrétně o Bohyni Západu, ta zastupuje ochránkyni, průvodkyni a symbolickou matku zesnulého,” vysvětluje Jiří Janák, který analyzuje a interpretuje náboženské a magické texty. Hrobka byla jinak téměř prázdná, asi v pátém století našeho letopočtu ji totiž vykradli.
Z antropologické analýzy kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně mladém věku kolem 25 let. Trpěl totiž silnou osteoporózou, což byl nejspíš následek jeho sedavého zaměstnání.
Šachtové hrobky jsou typické pro období Pozdní doby Starověkého Egypta a vznikaly hlavně jako pokus tehdejších elit o renesanci v pohřbívání.
