„Nesouhlasíme se zavedením daně na cukr. Tato daň je nesmyslná a k ničemu nebude! Obecně se má za to, že cukr je hlavním viníkem obezity Čechů. Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán,“ píše na svém facebookovém profilu Potravinářská komora. Reaguje tak na úvahy o zvýšení daně na slazené nápoje, která by měla donutit zákazníky, aby jich kupovali míň.
„Státy, které podobnou daň zavedly, ji po čase zrušily, protože neplnila svůj účel. V Česku spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá a výrobci soustavně reformulují svoje výrobky, zejména snižují množství cukru. Neuvážené zdanění nezaručí snížení konzumace, nezbytné je naopak edukovat spotřebitele,“ doplňuje komora. Ta přitom před nedávnem na svém webu jásala nad tím, jak se vyšší zdanění cukru pozitivně projevilo na zdraví obyvatel Jihoafrické republiky.
Opak ale dokazuje rozsáhlá analýza londýnské Imperial College Business School. Ta přezkoumala 20 studií pocházejících z Mexika, Spojených států, Kanady, Maďarska, Dánska, Nizozemska, Singapuru, Nového Zélandu a dalších zemí a potvrdila, že zdanění potravin s vysokým obsahem cukru, tuku a soli má smysl.
Například v Mexiku po zavedení osmiprocentní daně na potraviny, které nejsou nezbytně nutné k životu a zároveň jsou energeticky vydatné, například sladkosti, čokoláda, slazené cereálie, brambůrky a slané pochutiny, se snížil prodej tohoto druhu výrobků o 18 procent v supermarketech a až o 40 procent v ostatních maloobchodech.
Zjištění ze Severní Ameriky a Nového Zélandu zase ukazují, že zavedení daně s nízkou nebo nulovou sazbou na zdravější potraviny a naopak vyšší zdanění nezdravých potravin má vliv na snižování obezity v populaci.
V Británii se po zavedení daně z cukru na nealkoholické nápoje snížil průměrný obsah cukru v dotčených výrobcích od roku 2015 do roku 2020 o 46 procent.
„Naše zjištění zdůrazňují účinnost potravinových daní jako životaschopnou strategii ke snížení spotřeby nezdravých potravin a řešení problémů veřejného zdraví spojených s obezitou," uvedla autorka studie Elisa Pineda.
