Více než 25 procent dospělých v Evropské unii žije s nějakou formou zdravotního postižení, což jim přináší častější finanční potíže než ostatním. V roce 2023 mělo 25,5 procent lidí s postižením problémy s pokrytím životních nákladů, zatímco u lidí bez postižení to bylo 16,2 procent. V rámci EU jsou na tom nejhůře hendikepovaní v Řecku a Bulharsku, nejlépe v Lucembursku a Finsku.
Kromě každodenních výdajů omezuje finanční situace postižených také možnosti na odpočinek a rekreaci, více než 40 procent z nich si nemůže dovolit ani týdenní dovolenou. Nejvíce trpí lidé s postižením ve východních státech EU, zejména v Rumunsku a Bulharsku.
EU se v reakci na to zavázala k lepší podpoře mobility lidí se zdravotním postižením. Nově zavedená evropská karta pro zdravotně postižené zajistí rovný přístup k výhodám, jako jsou slevy, parkování a přednostní přístup ke službám. Karta však bude plně účinná až za tři a půl roku, což vyvolává kritiku ohledně délky implementace.