Téměř každý čtvrtý pacient v České republice už alespoň jednou sáhl do vlastní kapsy kvůli nadstandardu. Nejde přitom jen o estetiku, ale i o funkčnost a dlouhodobou prevenci. Moderní výplně, keramické materiály, bezbolestné metody, nebo důkladná dentální hygiena, to vše se stává samozřejmostí, ale zatím jen pro ty, kdo si to mohou dovolit.
Zubní péče se tak čím dál víc rozděluje na dva světy. V jednom si pacienti dopřávají prémiové služby, ve druhém bojují o to, aby vůbec sehnali stomatologa. Zatímco velké ordinace zavádí digitální skenery a robotické technologie, mnohé menší zubařské praxe mají plné diáře a nové pacienty nepřijímají. Rozdíl v cenách ošetření mezi jednou a druhou ordinací může být totiž i v řádech tisíců.
Pojišťovny zatím pokulhávají s úhradami, a tak se do hry dostávají debaty o systémových změnách. Mluví se o větší participaci pojištění na prevenci i o potřebě rozšířit kapacity zubních lékařů.
Podle lékařů není zdravý chrup samozřejmost, ale výsledek kontinuální péče. A šetřit právě tady se nevyplácí. Naopak, preventivní hygienické zákroky, které pojišťovna plně nehradí, mohou předejít mnohem dražším zákrokům v budoucnu.
