Žena s českým občanstvím měla podezření, že kvůli dřívější práci na Slovensku v letech 1993 až 1996 dostává nižší důchodu, než by měla. Česká správa sociálního zabezpečení se totiž při výpočtu výše jejího důchodu řídila starou metodou takzvaných vyloučených dob, která se používala do roku 2009. Žena tak celé roky přicházela o peníze, na které měla nárok.
„Nižší důchody mají tito lidé v důsledku chybného postupu ČSSZ při jejich výpočtu. Přijde mi proto logické, aby jim ČSSZ doplatila rozdíl za celou dobu, co pobírají starobní důchod.. Nemůžeme takovýmto způsobem obírat české důchodce, protože si zaslouží dostat to, co jim právem náleží,“ říká ombudsman.
Když úřad na chybu upozornil, napravil ji jen částečně tím, že ženě doplatil částku pouze za pět let. Ombudsman se proto obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ale také nepodniklo žádné kroky k nápravě. Navíc takových případů mohou být podle ombudsmana tisíce. Proto žádal Českou správu sociálního zabezpečení o vytvoření informativní kampaně. Dodnes ale žádná nezačala.
„Když nejsou úředníci sami schopni dohledat tyto důchodce, měli představitelé úřadu zajistit mediální kampaň, jak jsem je žádal. Považuji za naprosto nepochopitelné, že tak neučinili. Mnozí lidé proto bohužel ani neví, že mají dostávat více peněz,“ dodává ombudsman.
Co je metoda průměrných indexovaných výdělků?
Česká správa sociálního zabezpečení v případě zmiňované ženy měla při výpočtu důchodu využít metodu průměrných indexovaných výdělků. To znamená, že za dobu zaměstnání v jiném státě se dosadí výdělky odvozené z průměrného českého výdělku. Místo toho ale úřad použil metodu vyloučené doby, což je pro ženu méně výhodné. V únoru 2009 ale Ministerstvo práce a sociálních věcí České správě sociálního zabezpečení uložilo, aby důchody podle evropských předpisů počítala s dosazením průměrných indexovaných výdělků. Od metody vyloučené doby se tudíž upustilo.
