Naprostým fiaskem skončilo referendum v Kosovu, které tamní úřady vypsaly v otázce odvolání čtyř albánských starostů, jenž se loni v dubnu ujali funkcí na severu této balkánské země. K hlasování se dostavilo pouhých 253 voličů z celkového počtu zhruba 45 tisíc, což je asi 0,5 procenta. K tomu, aby bylo referendum platné, je zapotřebí, aby v něm hlasovalo více než 50 procent všech voličů. Kosovské úřady z tristní účasti obviňují znepřátelené Srby, kteří s jmenováním albánských starostů dlouhodobě nesouhlasí a loni na jaře, kdy ke změně v rozložení politických sil na severu země došlo, vyvolali v regionu nepokoje.
North Kosovo referendum
— Александар Шљука (@sljuka11) April 22, 2024
Final results pic.twitter.com/psKy4vcNT1
Kosovští Srbové přiznali, že referendum bojkotovali. Podle jejich vyjádření byla vládní garnitura kosovských Albánců připravena pozice starostů zlegitimizovat, protože do funkce nastoupili po volbách, kterých se účastnila tři procenta voličů.
Třenice mezi Kosovem a Srbskem se datují až do dob rozpadu Jugoslávie. Bělehrad o oblast Kosova přišel po zákroku NATO, takzvané humanitárním bombardování, v roce 1999. Kosovo pak vyhlásilo o devět let později nezávislost, kterou uznala asi polovina států OSN. Ruku pro tento krok zvedla i tehdejší česká vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) a to i přes ostrou kritiku tehdejšího prezidenta Václava Klause.
