Digitální jüan spustila čínská centrální banka v roce 2019. Postupně se začal používat ve více městech, kde se jím vyplácí i platy státních zaměstnanců. Do července 2024 se prostřednictvím e-CNY uskutečnily transakce v hodnotě 7,3 bilionu jüanů. Čína zároveň prosazuje jeho využití i v Africe.
Na rozdíl od kryptoměn, které Peking zakázal, je digitální jüan plně pod kontrolou státu. Stablecoin by ale představoval další krok – šlo by o digitální měnu navázanou přímo na hodnotu jüanu, podobně jako dolarové stablecoiny v USA. Odborníci proto volají po regulacích, které by zajistily bezpečné propojení s bankovním systémem.
Hongkong, který má vlastní finanční trhy a měnu, už od srpna zavedl zákon o stablecoinech. Ten vyžaduje, aby digitální měny kryté hongkongským dolarem měly odpovídající rezervy. Podobný rámec by mohl v budoucnu vzniknout i pro jüan.
Přesto zůstává hlavní překážkou mezinárodního prosazení čínské měny její omezená směnitelnost. Podle SWIFT tvořil jüan v červnu jen necelá tři procenta globálních plateb, zatímco dolar přesahoval čtyřicet sedm procent. Většina transakcí s jüanem navíc probíhá v Hongkongu.
Čína tak stojí před dilematem – bez uvolnění přísných devizových kontrol bude i digitální jüan či případný stablecoin jen obtížně konkurovat dolaru či euru.
