Cimrman v říčce Březné vyléčil 1. července 1911 kolem 11. hodiny majitele pily Františka Knápka svou léčebnou metodou aqualitoterapií, která kombinuje blahodárné účinky chladné vody s energií kamenů v řece. Kdyby mu v tom nezabránily okolnosti, mohlo na místě vzniknout sanatorium po vzoru světově proslulého ústavu Vincenze Priessnitze.
Vodoléčebná stezka Járy Cimrmana vede korytem říčky na trase dlouhé 170 metrů, začíná u tůně a končí u splavu. Platí na ní přísná pravidla. Při aqualitoterapie nemají lidé hlasitě vykřikovat neslušná slova a nesmí plašit zvěř. Po skončení procedury se musí na břehu zahřát podle ročního období buď slunečními paprsky, nebo slivovicí. Na závěr procedury by pacienti měli navštívit místní hostinec a pustit se do veselého sdílení zážitků a připíjení na zdraví s ostatními adepty vodoléčby. Postup se má opakovat v libovolných intervalech až do úplného uzdraveni.
Stezku je možné využívat 24 hodin denně po celý rok, oficiální lázeňská sezóna ale začíná někdy v květnu či v červnu.
