Už začátkem podzimu zaznamenali lékaři větší výskyt onemocnění chřipkou, než je v tomto období běžné. To by mohlo signalizovat, že chřipková epidemie odstartuje dřív. Na vině může být oslabená imunita populace, změny v kmenovém složení viru i chladnější a méně slunečné léto, UV záření má totiž schopnost sterilizace. „Kvůli několika slabším chřipkovým sezonám oslabila kolektivní imunita a většina populace má nyní nižší úroveň obranyschopnosti. Spolu s přirozenými změnami viru to vytváří podmínky pro rychlejší šíření onemocnění. Kombinace nižší hladiny protilátek v populaci a proměnlivosti viru může vést k prudšímu šíření nákazy než v minulých letech. Vzhledem k tomu je možné letos očekávat první výraznější nárůst případů chřipky už na přelomu listopadu a prosince,“ řekla lékařka Martina Bábová.
Chřipka patří mezi nejčastější respirační onemocnění zimního období. Nějakou akutní respirační infekci včetně chřipky loni prodělalo víc než dva a čtvrt milionu lidí. „Mezi typické příznaky chřipky patří náhlý nástup onemocnění, kdy se člověk najednou necítí dobře, vysoká horečka – často nad 39 stupňů, výrazná únava, schvácenost, bolest svalů a kloubů, bolesti hlavy a za očima, suchý a dráždivý kašel. U dětí se mohou objevit i průjmy nebo nevolnost,“ popsala lékařka.
Chřipka patří mezi akutní virová onemocnění dýchacích cest, která se vyznačují značnou nakažlivostí. „Období nakažlivosti začíná často před plnými příznaky a trvá několik dní po nástupu onemocnění. Doporučuje se vyhledat lékaře, pokud horečka trvá víc než tři dny nebo se opět zvyšuje po poklesu. Inkubační doba trvá obvykle jeden až čtyři dny. U nekomplikovaného průběhu většina příznaků odezní za čtyři až sedm dní, únava či kašel ale mohou přetrvávat i déle než týden. U komplikovaného průběhu nebo u rizikových osob může být léčba a rekonvalescence výrazně delší,“ uvedla lékařka.
Při chřipce je důležitý odpočinek, dostatek tekutin, dodržování hygieny a větrání místnosti. Velkou chybou je onemocnění přecházet. Vyčerpání těla bez odpočinku může vést ke zhoršení stavu nebo k riziku sekundární infekce.
Mezi rizikové skupiny patří lidé nad 65 let, lidé s chronickým onemocněním a s oslabenou imunitou. U nich je vyšší pravděpodobnost komplikací – zápal plic, selhání orgánů, hospitalizace i úmrtí. Prevencí a zmírnění průběhu onemocnění je očkování. Vakcína výrazně snižuje riziko onemocnění chřipkou a zejména riziko važného průběhu.
