Výzkumníci z prestižního MIT Media Lab nechali účastníky psát eseje třemi způsoby: s pomocí ChatGPT, s vyhledávačem a bez jakýchkoliv nástrojů. Během psaní jim snímali mozkovou aktivitu pomocí EEG. Výsledek? Skupina s ChatGPT vykazovala nejslabší mozkovou činnost a své texty si skoro nepamatovala.
V další fázi zkoušky dostali původní „chatgépéťáci“ úkol psát bez asistence. Selhali – jejich texty byly plytké, tendenční a plné klišé. Ti, kteří psali bez technologií, byli nejen kreativnější, ale své myšlenky si i lépe pamatovali. Navíc cítili větší spojení se svým dílem.
Studie varuje před tzv. „kognitivním dluhem“ – jevem, kdy lidský mozek kvůli spoléhání na AI ztrácí schopnost samostatného myšlení, kritického uvažování a originality. Lidé často přejímají výstupy AI bez přemýšlení, čímž v sobě upevňují povrchní nebo zaujaté názory.
Vědci vyzývají k opatrnosti a dalšímu výzkumu. Dřív než označíme generativní umělou inteligenci za prospěšnou, musíme porozumět jejím dopadům na lidský mozek. Pomocník se totiž snadno může proměnit v brzdu, která utlumí naši schopnost samostatně myslet a tvořit.
