Prezident Petr Pavel by chtěl, aby v případ ustanovení mírových sborů pro Ukrajinu, byla součástí tohoto kontingentu i Česká republika. Ta je podle něho aktivním účastníkem mírového snažení a podporuje Kyjev od začátku války v únoru 2022. Zda ale mezinárodní síly na Ukrajinu půjdou, není zatím jasné. Ve hře je rovněž možný vznik demilitarizovaného pásma, o němž se mluví v souvislosti se zastavením bojů na frontové linii.
Pavel, který byl v minulosti vysokým činitelem ve složkách Severoatlantické aliance, už delší dobu tvrdí, že Ukrajina bude s největší pravděpodobností udělat územní ústupky Rusku, ovšem brání se myšlence, že by šlo o trvalé připojení východních území k Ruské federaci. O územních ztrátách se v souvislosti s koncem války mluví čím dál hlasitěji a na mapou zabraných území v Bílém domě diskutoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
Podle Pavla je důležité, že se v těchto dnech jedná o bezpečnostních zárukách pro Kyjev na nejvyšší úrovni mezi Spojenými státy, Ukrajinou a evropskými zeměmi. Nutnost garancí zastává i Donald Trump, jenž se k souhlasu s nimi snaží přimět i Rusko.
Ve Valdštejnské zahradě jsem navštívil veřejnou předpremiéru filmu Velký vlastenecký výlet. Dokument sleduje tři Čechy, kteří nevěřili, že válka na Ukrajině je skutečná, a spolu s tvůrci se vydali přímo do Charkova, Donbasu nebo Izjumu. Film ukazuje, jak nebezpečně mohou… pic.twitter.com/OcXNKcE5vE
— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 20, 2025
