Larvy brouka potemníka dokážou rozkládat plasty různých typů. Vědci z Mendelovy univerzitě v Brně se nyní snaží přijít na to, jak to dělají. Chtějí porozumět roli enzymů a dalších proteinů v rozkládacím procesu, protože by to mohlo přinést výrazný posun v rozkládání plastů obecně.
Produkce plastů každoročně přesáhne 400 milionů tun. Z toho se ale recykluje jen velmi malá část. „Většina plastů končí na skládkách, ve spalovnách nebo uniká do přírody, kde dlouhodobě ohrožuje ekosystémy i potravní řetězce. Proto zkoumáme, jak larvy potemníka Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Zjištění by mohla vytvořit pevný základ pro vývoj nových, šetrných a biologicky orientovaných technologií recyklace plastů,“ vysvětluje Tomáš Do z Ústavu chemie a biochemie, který se na výzkumu podílí.
Larvy potemníka jsou také známé jako superčervi. Živí se mimo jiné i materiály s nízkou nutriční hodnotou a mají extrémně adaptibilní trávicí systém. „V posledních letech se ukázalo, že tyto larvy dokážou konzumovat a částečně degradovat široké spektrum syntetických polymerů, včetně polystyrenu, polyethylenu či polyethylentereftalátu,“ uvádí vědec. Larvy plasty mechanicky rozkoušou a ve střevech je pak jejich vlastní enzymy společně s mikroorganismy dokážou chemicky rozkládat.
Při výzkumu rozkládacího procesu vědci používají i umělou inteligenci. První výsledky ukazují, že larvy nejenže dokážou rozkládat plast, ale také na něm dlouhodobě přežívají. „Momentálně se soustředíme na optimalizaci podmínek chovu tak, aby byla konzumace plastů larvami co nejefektivnější. Následovat budou detailní omické analýzy,“ dodává Do.
