Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s dalšími vědci se zaměřili především na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Pozorovali tam různé organismy a dokonce se jim podařilo identifikovat prvního bělopáska Neptis sapho, který se v tomto regionu usídlil.
„Náš tým byl složený ze specialistů na denní a noční motýly, brouky čeledí Tenebrionidae a Carabidae a dvoukřídlé čeledi Asaliidae. Již v průběhu pobytu jsme zjistili mnoho nových nálezů pro různé oblasti Mongolska, například prvonález motýla bělopáska Neptis sapho pro Centrální ajmag. Doposud byl známý pouze z hranice s Ruskou federací. Také jsme objevili v Mongolsku dosud neznámý druh motýla rodu Erebia v pohoří Chentej. Tyto i další nálezy budeme postupně zpracovávat a určovat v laboratoři,“ uvedl Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa.
Kromě toho český tým mapoval i stav velkoplošných chráněných území. Zaměřil se především na dopad pastvy na tamní společenstva motýlů. Právě pastva totiž patří mezi nejvýraznější faktory, které se odrážejí v mongolské přírodě. „Od roku 1990 se počty hospodářských zvířat téměř ztrojnásobily a dopady pastvy jsou tak patrné již všude. Mongolsko je z velké části aridní zemí, ale v posledních desetiletích dochází k další obrovské aridizaci, tedy vysušování krajiny, a to včetně hor. Mongolští pastevci začínají v jarních měsících s pastvou v nížinách a postupně se přesouvají právě do hor. Při množství zvířat, která zde jsou, a úbytku vody, která často schází, proto dochází k obrovskému tlaku na horské luční ekosystémy,“ vysvětlil účastník expedice.
Chov hospodářských zvířat v kombinaci se změnou klimatu se v Mongolsku projevuje zejména častějšími extrémními zimami s tuhými mrazy, ale také třeba povodněmi. To vše má na přírodu katastrofální dopad.
