Krevní kmenové buňky vystavené mikrogravitaci a kosmickému záření ztrácely schopnost vytvářet zdravé nové buňky a vykazovaly známky genetického poškození.
Tým vědců sledoval kultivované lidské buňky během čtyř misí SpaceX na Mezinárodní vesmírnou stanici. Po 32 až 45 dnech ve vesmíru se objevilo zkracování telomer a poškození DNA, což jsou známky stárnutí na molekulární úrovni. „Vesmír je pro lidské tělo nejvyšší zátěžový test,“ uvedla autorka studie Catriona Jamieson z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Dobrou zprávou je, že část poškození se po návratu buněk na Zemi začala obracet. Vědci nyní plánují zkoumat, zda se stejné změny objevují i u astronautů. Výsledky by mohly pomoci nejen chránit posádky při dlouhých misích, ale i odhalit nové cesty k léčbě stárnutí a nemocí, včetně rakoviny, přímo na Zemi.
