Klimatická změna ovlivňuje i chmelařství. Růst teplot a dlouhá období sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. „S výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva,“ uvádí studie, na níž pracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Regionů pro pěstování chmele není mnoho, jelikož je rostlina náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. „Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 nám vyšlo, že podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko. To vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe. Naopak hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu. „Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětlil Možný. Pokles množství srážek a sucho mají zase negativní dopad na výnos.
Do roku 2018 může klesnout výnos evropského chmele až o 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent. Pěstitelé mají několik možností, jak produkci chmelu navýšit. „Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ uvedl Možný. Některé z těchto postupů se již osvědčily v pěstování vína.
