Podle studie Evropské komise se v Česku značně snížila daňová mezera na DPH za rok 2021. Daňová mezera je odhadována jako rozdíl mezi částkou, která byla za daný rok na DPH vybrána a teoretickou daňovou povinností, tedy částkou, která by vybrána být měla. Tento rozdíl je ovlivněn zejména velikostí šedé ekonomiky, velikostí daňových úniků či nesprávně vyplňovanými údaji v daňových přiznáních.
Ještě v roce 2019 činila daňová mezera v Česku 14,2 procent, ale před dvěma lety měla klesnout na rovných sedm procent. Podle odhadů měl pokles pokračovat i loni na 5,3 procent. Nejvyšší daňovou mezeru od počátku tisícletí měla Česká republika v roce 2003, kdy činila 26,3 procent.
K poklesu mezi lety 2019 a 2021 nedošlo jen v České republice, ale v celé EU a to v průměru o pět procentních bodů. Příčinou výrazného poklesu může být mimo jiné vliv koronavirové pandemie a s tím souvisejících omezujících opatření, v důsledku kterých došlo k přesunu spotřeby do jiných odvětví či upřednostnění bezhotovostních plateb.
Předloňský průměr v EU činil 5,3 procent. Nejnižší daňovou mezeru mělo za rok 2021 z evropských států Nizozemsko, které vybralo na daních dokonce více než mělo, jelikož daňová mezera byla v záporných hodnotách (-0,22 %). Následovalo Finsko (0,38 %), Španělsko (0,80 %) a Estonsko (1,37 %).
