Návrh vychází z evropského AI aktu, prvního komplexního právního rámce pro umělou inteligenci. Ten stanovuje povinnosti zejména pro oblasti, kde mohou systémy výrazně ovlivnit lidské životy – například ve zdravotnictví, dopravě či veřejné správě. Důraz je kladen také na transparentnost a vysvětlitelnost algoritmů.
Český adaptační zákon má jen deset stran a přebírá pouze to, co je nezbytné. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka má tento přístup pomoci Česku zařadit se mezi deset nejlepších států EU v oblasti umělé inteligence. Návrh počítá s podporou malých a středních podniků, například prostřednictvím regulatorních sandboxů, možnosti nižších pokut nebo napomenutí místo okamžitého řízení při méně závažných porušeních.
Na dodržování pravidel budou dohlížet Český telekomunikační úřad, Česká národní banka, Úřad pro ochranu osobních údajů a Veřejný ochránce práv. Plánuje se také vznik národního sandboxu, kde budou firmy a startupy testovat nové aplikace AI ještě před jejich uvedením na trh.
Ministerstvo připravilo návrh ve spolupráci s odborníky z firem, akademické sféry i asociací. Pokud projde legislativním procesem, měl by zákon začít platit v roce 2026.
