Na konci roku 2024 studovalo na českých vysokých školách téměř 315 tisíc studentů, což představuje meziroční nárůst o dvě procenta. Tento trend vzrůstu počtu studentů přetrvává již pět let, kdy se od roku 2019 jejich počet zvýšil o devět procent – především díky rostoucí popularitě bakalářských programů. Tyto programy v roce 2024 navštěvovalo o více než 23 tisíc studentů více než před pěti lety. Naproti tomu doktorských programů se zúčastnilo o 2,5 tisíce studentů méně.
Zajímavým trendem je rostoucí podíl cizinců na českých vysokých školách, kteří tvoří 18 procent všech studentů. Nejvíce zahraničních studentů pochází ze Slovenska, následováni Ukrajinci, jejichž počet se oproti Rusům více než zdvojnásobil. Přes polovinu těchto studentů studuje v Praze a Brně, kde tvoří až čtvrtinu všech vysokoškoláků. Nejvíce cizinců se zaměřuje na obory informačních a komunikačních technologií (ICT), kde tvoří více než třetinu studentů.
Dalším zajímavým faktem je genderová nerovnováha mezi studenty. Ženy dnes tvoří čtvrtinu všech vysokoškoláků v Česku, přičemž jejich počet mezi českými studenty výrazně roste. To se nejvíce projevuje v oblastech zaměřených na vzdělávání a zdravotní péči, naopak v technických a ICT oborech jich je výrazně méně.
V regionech se vysokoškolské studium těší největší oblibě ve Zlínském kraji, kde studuje 23 procent mladých lidí ve věku 20–29 let. Naopak nejnižší podíl studentů je v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde se pohybuje kolem 15 procent. V posledních pěti letech se výrazně zvýšil počet studentů v oborech zaměřených na zdravotní a sociální péči a ICT, naopak u technických oborů došlo k poklesu.
