Nejohroženější obezitou jsou podle statistik žáci základních škol z ekonomicky hůř situovaných rodin. Obézním dětem hrozí problémy s klouby, cukrovka i potíže se srdcem. Změna životního stylu pomůže hlavně u mladších dětí, u teenagerů pomáhá spíše moderní léčba.
„Čekáme, že v roce 2030 se bude v Evropě potýkat s kily navíc 30 procent a v roce 2050 až 50 procent dětí. S obezitou je tedy třeba bojovat všemi dostupnými prostředky a u dětí ji podchytit co možná nejdřív,“ říká lékař Tomáš Fiala.
Obézní děti se už v mladém věku potýkají s astmatem nebo ztučnělými játry, což může vést k cirhóze. Kromě fyzických obtíží čelí i psychickým problémům. Mají nízké sebevědomí, úzkosti a deprese.
„Ve většině vyspělých zemí vidíme, že dětskou obezitou jsou nejvíc ohrožené rodiny, které mají míň peněz a nižší vzdělání. Nejde ale jen o příjem jako takový – promítá se do toho i celkové povědomí o zdravém životním stylu, možnostech pohybu a kvalitním spánku. Tam, kde jsou tyto podmínky omezené, vidíme riziko obezity nejvyšší,“ vysvětluje lékař Jan Boženský.
Z obézního dítěte se v 75 až 80 procentech stává obézní dospělý. „V roce 1991 mělo nadváhu sedm procent dětí a další tři procenta byla obézní. V roce 2021 už s nadváhou bojovalo necelých deset procent dětí a s obezitou dokonce 16,4 procent. Další vzestup nastal po covidovém období, kdy se dětem rapidně změnil životní styl. Méně se hýbaly, více jedly a špatně spaly, což jsou hlavní faktory pro rozvoj obezity,“ popisuje lékař Bohuslav Procházka.
Podle odborníků lidé spánek často podceňují, jeho nedostatek přitom mění regulaci pocitu hladu. Nevyspalé děti mají větší hlad a preferují rychlé cukry a tuky. Navíc velká část produkce růstového hormonu se děje v první části noci. Pokud dítě chodí spát pozdě nebo spí málo, zasahuje to nejen do růstu, ale i do regulace hladu a chuti k jídlu.
Dítě s jedním obézním rodičem má až 50procentní riziko, že bude jako on. V případě obou rodičů se pak riziko šplhá až na 80 procent.
Řízená změna životního stylu je efektivní hlavně u mladších dětí, ale u teenagerů s těžkou formou obezity příliš účinná nebývá. V takových situacích je na místě využít moderní farmakoterapii. Léky pomáhají dítěti snížit nadměrnou chuť k jídlu, zlepšit metabolismus a reálně odstartovat změnu. Indikují se obvykle u dětí nad 12 let. U dětí s BMI nad 35 lékaři přistupují také k chirurgickému zmenšení žaludku.
I přes pokročilé možnosti léčby je nezbytná změna životního stylu celé rodiny. Děti by se měly vyhýbat zejména slazeným nápojům, uzeninám, polotovarům a energetickým nápojům.
