Počet dětí, které se v Česku rodí, každý rok klesá. Zatímco české porodnice evidují stále míň rodiček, na kliniky reprodukční medicíny se naopak obrací stále více párů, které po miminku touží. I ony jsou čím dál starší a často jsou tak ve věku, kdy početí dítěte mnohdy brání biologické faktory, zejména zdravotní komplikace. Nejčastějším důvodem pozdních příchodů jsou podle reprodukčních specialistů partnerské vztahy a čekání na toho pravého.
„Tolik propíraná kariéra nestojí v cestě za potomkem zdaleka tak jako čekání na správného‘ partnera. Žena často stráví s mužem několik let, než nazná, že není vhodným otcem jejich potenciálního potomka. Nebo se partneři rozejdou z jiných důvodů. Než se znovu seznámí a zjistí, zda je nový vztah pro založení rodiny vhodný, může uplynout řada – bohužel plodných – let,“ vysvětluje předseda výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Štěpán Machač.
Loni přišlo jen do největší české kliniky pro pomoc o procent párů víc než předloni. Zvýšil se i věk nově příchozích. „Před 15 lety to bylo 29 až 30 let, nyní se pohybujeme za hranicí 36 let. Po 35. roku přitom začíná plodnost ženy rychle klesat. Do 30 let věku ženy se v průměru uchytí každé druhé embryo. Od 40. roku se šance na těhotenství výrazně snižuje, asi na deset procent, a od 45. roku je to pak jen jedno procento. Přestože medicína pokročila a řadě párů umíme pomoci, nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály. Umělé oplodnění tak populační křivku zásadním způsobem nezvrátí, jen ji zpomalí,“ říká vedoucí lékař reprodukční kliniky Pavel Otevřel. Žena podle něj může v Česku podstoupit umělé oplodnění nejpozději ve 49 letech, do 40 let hradí až čtyři cykly zdravotní pojišťovny.
Nedávná data z Českého statistického úřadu ukázala, že se v prvním čtvrtletí letošního roku v tuzemsku narodilo 20,3 tisíce dětí. „Pokud bude trend pokračovat, znamená to, že letos přivítá ČR jen něco málo přes 80 000 novorozenců. Pro srovnání, v roce 2022 to bylo 101,3 tisíce dětí a v roce 2023 přibližně 91 000 novorozenců – nejslabší číslo za posledních 22 let,“ říká Machač.
Na trend reagují i kliniky reprodukční medicíny – kromě pokročilých medicínských metod se snaží neplodným párům pomoci například poradenstvím. „Kromě jednodenní operativy a léčby chronických zánětů u žen radíme mladým lidem, na co si dát při cestě za potomkem pozor. V ordinacích totiž zjišťujeme, že povědomí o lidském těle je u české populace stále mizivé. V centru jsme schopni změřit hladiny hormonů, mužům vyšetřit spermiogram a zjistit, jak na tom lidé s plodností v daném okamžiku jsou,“ vysvětluje Otevřel.
Stále více žen má zásjem o zamrazení vajíček v plodném věku. „Ženám to umožní prodloužit si biologickou mladost a protáhnout čas početí prvního dítěte do pozdější doby,“ říká Machač.
Průměrný počet dětí na jednu ženu byl před dvěma lety na hodnotě 1,63. „Pro přirozenou obnovu populace je potřeba reprodukční číslo 2,1. Za dvě až tři generace to bude obrovská komplikace, protože ve světě nebude dostatek mladých lidí na uživení těch starších. To je koneckonců problém celé západní společnosti. Pokud bude chtít euroatlantická společnost růst, bude muset být závislá na migraci,“ dodává Otevřel.
