Rostlinné poklady naší země se ve specializovaném zařízení uchovávají v kapalném dusíku při teplotách mínus 196 stupňů.
„Naše kryobanka představuje záruku proti vymizení ohrožených druhů a zároveň uchovává cenné genetické zdroje pro současný i budoucí výzkum a udržitelné zemědělství. Zaměřuje se na důležité plodiny pro výživu, které nelze uchovávat prostřednictvím semen, jako jsou česnek, chmel, brambor, réva vinná, ovocné stromy a keře a jejich planí příbuzní. V současnosti máme v kryobance uloženo přes čtyři stovky reprezentantů vegetativně množených druhů rostlin, a to po desítkách vzorků od každého,“ vysvětlil ředitel banky Mikuláš Madaras.
Aktuálně se v kryobance připravují na uchování krajově významné ovocné dřeviny kdouloně, kterou v posledních letech kriticky ohrožuje bakteriální patogen.
Prvotním impulsem pro vznik kryobank ve 40. letech 20. století byla potřeba uchovat reprodukční materiál hospodářských zvířat, především býčí sperma, i když prvním úspěšně kryoprezervovaným materiálem bylo kohoutí sperma. Od 50. let se budují kryobanky zaměřené medicínsky. V souvislosti s umělým oplodněním se začalo zamrazovat lidské sperma či vajíčka a postupně přibyly pupečníková krev, kmenové buňky a tkáně pro transplantace. Od 70. let minulého století se zaměření kryobank pozvolna rozšířilo i na rostlinný materiál včetně pylu.
Laboratoř kryobanky se také podílí na testování plodin a jejich šlechtění na suchovzdornost a mrazuvzdornost. Kryobanka spolupracuje na uchování genetických zdrojů rostlin s českou genobankou. Genobanky skladují předsušená semena při nízké vlhkosti a teplotách kolem mínus 18 stupňů. To umožňuje uchovávat genetický materiál plodin, jako jsou obilniny, luštěniny nebo zelenina po desítky až stovky let.
