Z finančního hlediska nejvíce plýtvají lidé mezi 36. a 44. rokem, kteří tak přijdou v průměru o více než 6 000 korun ročně. Průměrně Češi vyhodí jídlo za 4 636 korun ročně na osobu. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Ipsos a platformy Nesnězeno mezi tisícovkou českých respondentů.
Čím starší generace, tím méně často potraviny končí v odpadkovém koši. Zatímco zástupci nejmladší generace ve věku od 18 do 26 let mají alespoň týdenní zkušenost s plýtváním jídlem ve více než 52 procentech případů, u lidí ve věku 54 až 65 let je to jen 16 procent. Rozdíl se ukazuje i u denního plýtvání. Každý den vyhazují jídlo téměř dvě procenta nejmladších respondentů, u těch nejstarších je to míň než procento.
Nejvíc peněz na jídlo zbytečně vynakládají lidé ve věku od 36 do 44 let, za nevyužité potraviny měsíčně utratí přes 500 korun, to je ročně víc než šest tisíc. Tato věková skupina tak paradoxně patří mezi nejvíc plýtvající, i když frekvence vyhazování je u ní nižší než u mladších respondentů. „Zatímco mladí lidé plýtvají častěji, u lidí ve věku kolem čtyřicítky vidíme, že ačkoliv vyhazují jídlo méně často, dopady jsou finančně výraznější. Je to věková skupina, která si zkrátka může dovolit utrácet více, a také častěji žije v domácnosti, která má více členů, takže může vyprodukovat i větší množství nespotřebovaných potravin,“ komentuje zakladatel platformy Nesnězeno Jakub Henni.
České domácnosti podle průzkumu měsíčně utratí za jídlo průměrně 8 236 korun. Důvody, proč jídlo končí v odpadkovém koši, jsou podle průzkumu často prosté. Nejčastěji lidé uvádějí, že se potraviny zkazí nebo projdou datem spotřeby. Více než čtvrtina lidí přiznává, že jednoduše nakoupili víc, než byli schopni spotřebovat. Další uvádí, že se jednalo o potraviny, které jim nechutnaly, a proto je vyhodili. Mezi další časté důvody patří špatné plánování vaření a neznalost, jak efektivně využít zbytky.
„Časté vyhazování potravin u nejmladší generace vidíme jako důsledek studentského života, single domácností nebo nedostatků zkušeností s plánováním a chodem domácnosti,” uvádí Henni. „Zároveň si uvědomujeme, že reálná míra plýtvání může být ještě vyšší. Lidé často nechtějí nebo nedokážou své chování reflektovat, což potvrzuje i výzkum Mendelovy univerzity. Ten ukázal, že studenti vyhazují až o 43 procent víc jídla, než si sami myslí,“ dodává.
Podle Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství v Česku ročně končí v odpadu až 420 000 tun potravin, což odpovídá přibližně 38 kilům na osobu.
