Systém je obdobný jako recyklace elektrospotřebičů nebo baterií. Zapojila se do něj sběrná místa v Praze, Brně, v Českých Budějovicích, Jihlavě a Jindřichově Hradci. Za necelé tři měsíce se tam lidé zbavili 5 185 kusů nábytku o celkové hmotnosti 127 tun. Nejvíc bylo koberců, židlí a matrací. Nejčastěji nechávali nábytek k recyklaci lidé ze vzdálenosti do 15 kilometrů. To ukázalo, že logistická dostupnost je při třídění takového typu odpadu klíčová.
Projekt dosáhl téměř 37procentní míry recyklace, což je výrazně více než současný odhadovaný průměr kolem deseti procent. Z celkového množství bylo 1987 kusů nábytku ze dřeva nebo z dřevěného kompozitu, kde se dál třídil podle instrukcí zpracovatele do kontejneru s dřevěným odpadem. Podařilo se zajistit stoprocentní využití vytříděného dřeva.
Matrace a koberce tvořily největší položky v objemovém odpadu, ale jsou zároveň nejproblematičtější, protože jsou objemné, těžko skladovatelné a obtížně recyklovatelné. Navíc je reuse centra často nepřijímají z hygienických důvodů.
Až 20 procent evidovaného nábytku mělo potenciál k dalšímu využití, reálně se však znovu použilo pouze osm procent. Důvodem byla přeplněná reuse centra a omezené kapacity – například centrum Sto.re muselo odmítnout přes pět tun nábytku. „Z dostupných dat vyplývá, že se v České republice ročně vyhodí až 350 tisíc tun nábytku. Nábytek je sektorem s vysokým potenciálem pro zlepšení cirkulární ekonomiky a využívání zdrojů. Základem úspěšných změn jsou podložená data a vzájemná dohoda zainteresovaných subjektů, a právě o to se v rámci dobrovolné dohody s nábytkáři a organizátory pilotního projektu Nábytek v oběhu snažíme,“ uvedl vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.
