Pouze v letech 2008-2009 a 2012-2013 bylo v české populaci podle průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) více levičáků než pravičáků. Od vrcholu levicového smyšlení v Česku, které mezi Čechy dosahovalo v roce 2013 ke 42 procentům, se toto politické smýšlení propadlo až na současných 22,9 procent. V posledních letech nabírá na síle středové smýšlení, které předčilo levici a ztotožňuje se s ním aktuálně čtvrtina Čechů.
Pravičáci přesáhli dosavadní maximum z roku 2007. K pravici inklinuje 44 procent Čechů. Průzkum probíhá tak, že CVVM položí všem respondentům otázku „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici? Následně respondenti uvádí, kam se na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu zařazují.
Levicové smýšlení v Česku podle průzkumu roste s věkem. Zatímco třetina lidí starších 65 let se přiklání k levici, tak do 39 let je to jen 18 procent. Pravicové smýšlení roste také se vzděláním. Mezi vysokoškoláky a absolventy vyšších odborných škol se polovina respondentů přiklání k pravici, v rámci lidí se základním vzděláním je to ani ne třetina. Rozdíl je také mezi muži a ženami, téměř třetina žen se řadí na střed, zatímco více než polovina (51,5 %) mužů se považuje za pravičáky.
CVVM zjišťovalo i jak jednotlivé strany a hnutí volí respondenti podle svého politického smýšlení. Z průzkumu vyplývá, že hnutí ANO a SPD volí „všichni“. Ano volí téměř rovnoměrně po třetinách pravičáci, levičáci a středově smýšlející. U SPD je méně lidí ze středu, ale přes 40 procent levičáků a téměř 40 procent pravičáků. Vládní strany volili především pravicově a také středově smýšlející.
Levice
- Sociální politika
- Zaměření na kolektiv
- Regulace trhu
- Odpovědný stát
- Ekonomickou prioritou je co nejnižší nezaměstnanost
Pravice
- Podpora podnikatelů
- Zaměření na jednotlivce
- Svoboda trhu
- Minimální zásahy státu
- Ekonomickou prioritou je co nejnižší inflace