V roce 2023 padlo v Česku na léky necelých 130 miliard korun. V přepočtu na obyvatele to představuje téměř 12 tisíc korun, z čehož zhruba 70 procent uhradily zdravotní pojišťovny. Domácnosti i tak stále nesou výraznou část nákladů. Loni za léky a zdravotnické prostředky vydaly téměř polovinu všech svých zdravotních výdajů.
Rostou i náklady pojišťoven, a to v nemocnicích i lékárnách. Oproti roku 2014 se výdaje za léky spotřebované ve zdravotnických zařízeních víc než zdvojnásobily a výrazně vzrostly i náklady na léčiva na předpis. Změnil se také způsob čerpání ochranného limitu na doplatky: od letoška jej hlídá přímo systém eReceptu, takže pacient po překročení limitu doplatek v lékárně už nehradí.
Největší položkou v rozpočtech pojišťoven zůstávají protinádorová léčiva. Loni na ni připadlo téměř 15 miliard korun. Výrazně drahé jsou i léky na diabetes a imunosupresiva využívaná mimo jiné u pacientů po transplantacích. U vysoce specializovaných terapií, například při léčbě spinální muskulární atrofie nebo cystické fibrózy, se roční náklady na jednoho pacienta pohybují v milionech.
V lékárnách mezitím lidé nejčastěji sahali po nosních sprejích, ibuprofenu, paracetamolu a přípravcích na kašel či nachlazení. Vysoký zájem je také o vitamín C, hořčík a probiotika. Markantní změnu ale přinesla vlna léků na hubnutí. Antiobezitika jako Ozempic či Mounjaro se trvale drží v první desítce nejčastěji vydávaných receptových položek a počet samoplátců už převyšuje výdeje s úhradou.
Ve srovnání s ostatní Evropou jsou v Česku některé léky dražší, zejména generika, která patří k druhým nejdražším na kontinentu. Pacienti za ně zaplatí víc než dvojnásobek oproti třeba švédským cenám, které jsou nejnižší. Originální léky naopak patří k cenově srovnatelným.
