Polovina dospělých Čechů by se v případě vojenského napadení země zapojila do její obrany, ukázalo červnové šetření analytického ústavu STEM. Zhruba třetina by přitom bojovala se zbraní v ruce, další by pomáhala v podpůrných rolích, například v logistice nebo zdravotnictví. Přesto většina lidí nemá zájem stát se profesionálním vojákem a armáda má problémy s náborem.
Ochotu bránit vlast vyjadřují častěji muži a mladší generace. Mezi ženami i staršími lidmi je podíl těch, kdo by bojovali přímo, výrazně nižší. Zájem o dobrovolné vojenské kurzy je ale vyšší, zvlášť mezi mladými, a lidé by se rádi naučili hlavně první pomoc a krizové dovednosti, zatímco menší pozornost věnují například kybernetické bezpečnosti či ovládání zbraní.
Postoj Čechů k navýšení vojenských výdajů je spíše skeptický. Přestože se Česká republika zavázala zvýšit obranný rozpočet na pět procent HDP, veřejnost tuto potřebu výrazně nepodporuje. Mnozí považují výdaje za zbytečné nebo mají o problematiku malý zájem. Jako hlavní bezpečnostní hrozby vnímají Češi spíše terorismus, migraci či islamistický extremismus než vojenský konflikt. Pokud stát nezmění vnímání těchto rizik, bude obtížné získat podporu pro posílení obrany.
