Podle realitních expertů se takové nemovitosti na trhu objevují pravidelně. Kupující by si proto měli ještě před podpisem smlouvy ověřit, co je skutečně povolené. Nestačí jen nahlédnout do katastru. Důležité je porovnat reálný stav stavby s projektovou dokumentací, kolaudačními rozhodnutími a informacemi ze stavebního úřadu.
Zákon neukládá prodávajícím povinnost dodat kompletní stavební dokumentaci. Odpovědnost tak často přechází na nového majitele. Pokud úřad zjistí nesoulad, může mu uložit pokutu až 400 tisíc korun, v krajním případě i nařídit demolici.
Úřady se o nepovolených stavbách dozvídají různě. Někdy při žádosti o hypotéku, jindy na základě udání sousedů. Rizikové jsou hlavně rekreační objekty. Mnoho chat vzniklo v minulosti bez povolení nebo se postupně rozrostly o nelegální přístavky. Pokud stavba výrazně přesahuje povolenou velikost nebo stojí v chráněném území, šance na dodatečné povolení výrazně klesá.
Lidé někdy spoléhají na to, že obejdou stavební řízení umístěním mobilheimu nebo modulárního domu. Ani to ale není záruka. Jakmile úřad vyhodnotí, že propojené moduly tvoří jeden celek, považuje je za stavbu vyžadující povolení. V případě rozporu s územním plánem může následovat povinnost vše odstranit.
U menších úprav se legalizace často podaří, pokud nejsou v rozporu s územním plánem nebo ochrannými pásmy. U větších zásahů ale úřady postupují přísně. Realitní kanceláře proto stále častěji doporučují dát dokumentaci do pořádku ještě před prodejem. Kupující i banky dnes kontrolují stav nemovitostí důkladněji než dřív. Jakmile papíry nesedí, obchod se komplikuje.
Pokud chce vlastník černou stavbu zachránit, musí požádat o dodatečné povolení. Jakmile ale úřad žádost zamítne, další pokus už možný není a demolice je nevyhnutelná.
