Pole Nini, dříve určené k těžbě ropy, dostává nový účel: bude přijímat zkapalněný CO₂ a pumpovat ho do vyčerpaných ložisek téměř dva kilometry pod mořem. Firma INEOS tu buduje systém, který v podstatě obrací princip těžby – místo ropy bude jít plyn zpět do země. Platforma Siri v centru projektu je zatím jedním z mála míst, kde lze tuto technologii pozorovat v praxi.
Provoz má odstartovat v roce 2026 a stát se prvním skutečně funkčním offshore úložištěm CO₂ v EU. INEOS plánuje začít se 363 tisíci tunami ročně a do roku 2030 se dostat až na 7,3 milionu tun. Dánsko podle odborníků dokáže teoreticky uložit stovky let vlastní emisní produkce, a může tak pomáhat i zbytku Evropy.
K projektu se připojily i dánské bioplynové provozy, jejichž zachycené emise budou putovat do podmořských rezervoárů. V Esbjergu vzniká terminál pro zkapalněný CO₂ a v Nizozemsku se staví loď Carbon Destroyer 1 určená k jeho přepravě. Geologové potvrzují, že pískovcové podloží v oblasti je pro ukládání ideální a nevyvolává nežádoucí reakce s injektovaným plynem.
Technologie však má své limity: celosvětově se ukládá jen zlomek z více než 34 miliard tun ročně vypouštěného CO₂. Kritici varují, že průmysl využívá CCS jako záminku, aby oddálil skutečné snižování emisí. Greenpeace zdůrazňuje, že by se měla používat jen tam, kde nelze emise jinak odstranit.
INEOS však dál plánuje otevření nového ropného pole v Severním moři a tvrdí, že evropská těžba má menší ekologickou stopu než dovoz. Podle firmy je ukládání CO₂ jedním z nástrojů, jak Evropě umožnit přechod na nízkoemisní ekonomiku, aniž by ohrozila dodávky energie.
