Radev v pondělí uvedl, že rezignaci oficiálně předloží Ústavnímu soudu, a pokud ji schválí, dočasně ho ve funkci nahradí viceprezidentka Iliana Jotova. Prezidentské volby by se měly uskutečnit letos v listopadu. Dosavadní prezident, který byl zvolen v letech 2016 a 2021, patří k výrazným postavám bulharské politiky a dlouhodobě kritizuje tamní politické elity. Ve svém projevu prohlásil, že současná politická třída zklamala očekávání občanů a země podle něj potřebuje „novou společenskou smlouvu“.
Rezignace přichází na pozadí vleklé politické nestability. Bulharsko směřuje už k osmým parlamentním volbám během čtyř let, protože roztříštěná sněmovna nedokáže vytvořit trvalou vládní většinu. Poslední kabinet vydržel necelý rok a v prosinci padl po protestech proti rozpočtu a kvůli obviněním z korupce. Radev, bývalý velitel letectva, v této situaci opakovaně jmenoval úřednické vlády, čímž výrazně posílil svou viditelnost i politický vliv. Průzkumy zároveň ukazují silnou nedůvěru veřejnosti k zavedeným stranám a značnou podporu myšlence vzniku nového politického subjektu.
Prezident sice zatím oficiálně neoznámil, že by chtěl založit vlastní stranu, analytici však jeho krok vnímají jako otevření této možnosti. Podle odborníků by Radev mohl v případných volbách získat významnou podporu, nikoli však absolutní většinu, a musel by hledat koaliční partnery. Překážkou by se mohly stát jeho zdrženlivé postoje k sankcím proti Rusku, kritika vojenské pomoci Ukrajině i skepse vůči přijetí eura, které Bulharsko zavedlo na začátku letošního roku. Přesto část veřejnosti vnímá Radeva jako možnou alternativu k dosavadnímu politickému chaosu.
The emergence of a new political party led by the former president Rumen Radev could significantly reshape not only Bulgaria’s domestic affairs but also its foreign policy.
— euronews (@euronews) January 19, 2026
➡️ https://t.co/VQbIyyOhU2 pic.twitter.com/1Zv9K4uptE