Schengenský prostor, uznávaný jako jeden z největších úspěchů evropské integrace, čelí vážným problémům. Po masivním přílivu migrantů v roce 2015 a koronavirové pandemii, která vedla k dočasnému uzavření hranic, se situace znovu zkomplikovala. V roce 2023 dosáhl počet žádostí o azyl v EU 1,12 milionu, což je nejvíce od roku 2016.
V Německu vedl útok v Solingenu, spáchaný syrským žadatelem o azyl, k tlakům na zpřísnění kontrol na hranicích. Německý kancléř Olaf Scholz slíbil tvrdší opatření a zintenzivnění kontrol. Tento krok vyvolal kritiku ze strany Polska a Rakouska.
Maďarsko se chystá odvézt nelegální migranty do Belgie jako odvetu za pokutu od Evropského soudního dvora.
Podle statistik byla v posledních letech často reintrodukována hraniční kontrola, což je v rozporu s duchem Schengenu. I když některé země tvrdí, že kontrola je nezbytná, její účinnost při řešení migrace je diskutabilní. Reformy Schengenského kódu umožnily prodloužení kontrol až na dva roky, což ukazuje, že vnitřní kontroly budou nadále časté. I když jsou nové pravidla flexibilní, většina členských států se zdráhá použít alternativní opatření, což naznačuje, že Schengen bude i nadále čelit nejistotě a napětí.
