Summit zemí sdružených do ekonomického svazku BRICS, v jehož čele stojí pětice zákládajících států, tedy Rusko, Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika, se tento týden koná v ruské Kazani, má dvě roviny. Na jednu stranu chce Rusko ukázat rostoucí vliv celé skupiny a její protiváhu vůči západních strukturám, na druhou stranu je ruský prezident Vladimir Putin konfrontován tlakem svých spřátelených zemí na to, aby co nejdříve ukončil válku na Ukrajině.
„Jde o sdružení států, které spolupracují na základě společných hodnot, společné vize rozvoje a hlavně principu vzájemného zohledňování zájmů,“ popsal hlavní funkci BRICS Putin. Podle něho se spolek nestaví do opozice vůči západu či Mezinárodnímu měnovému fondu a představuje druhého hybatele globálního hospodářského růstu.
Sám se ocitl pod palbou otázek svých spojenců, kdy dojde k ukončení války na Ukrajině. Na to Putin odpověděl, že je ochoten začít mírové rozhovory, ale ovšem s tím, že se Rusko nevzdá čtyř dobytých území, které už považuje za součást federace.
Skupina BRICS nyní představuje 45 procent světové populace a 35 procent její ekonomiky na základě parity kupní síly, ačkoliv pouze Čína představuje více než polovinu její ekonomické síly.
Towards a stronger BRICS!
— Addu -X- Files (@adduXfiles) October 22, 2024
| India's #PMModi meets Russian President #VladimirPutin at the #BRICSSummit2024 in Kazan, Russia. #BRICS2024 pic.twitter.com/nE73WpSvXs
