Nejen pomník maršála Koněva, který v letech 1980 až 2020 stál v Praze 6, je už minulostí. S dřívější ruskou nadvládou se začaly vypořádávat i někdejší evropské státy komunistického kolosu. V roce 2017 začalo Polsko, které rozhodlo o odstranění až pěti set památníků rudoarmějcům z ulic svých měst. Tyto tendence nabraly velký rozsah poté, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu.
V létě se k demolici sovětských pomníků uchýlily pobaltské státy, vrcholem protiruských nálad bylo odstranění osmdesátimetrového obelisku z lotyšské metropole Rigy. V Litvě se o likvidaci sovětských památek postarali vandalové, když tamní vláda snížila na minimum jejich ostrahu. Z estonského města Narva zase zmizel sovětský tank T-34, který byl podle vlády symbolem okupace a ne sovětského vítězství v druhé světové válce.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) February 13, 2024
Russia has issued an arrest warrant for Estonia’s Prime Minister @kajakallas
It’s unknown what “crime” the Kremlin wants her arrested for, but it’s most likely connected to Estonia dismantling old Soviet statues glorifying the Red Army.
🇷🇺🇪🇪 pic.twitter.com/mRQ1oLBorz
A právě tyto pobaltské akce, které Rusko chápe jako akt nepřátelství, mají dohru v těchto dnech. Ruské ministerstvo vnitra totiž uvedlo seznam osob, na které vydává zatykač. Figuruje v něm 59 poslanců lotyšského parlamentu včetně ministra kultury Simonase Kairase a také estonská premiérka Kaja Kallas. Ta se dlouhodobě vymezuje vůči Rusku a volá po mnohem větší podpoře a vyzbrojení Ukrajiny.
Podle jakého paragrafu Moskva činnost pobaltských politiků posuzuje, ruský list Kommersant, který se zprávou přišel, neinformoval.
