Člověk bobra málem vyhubil dokonce dvakrát za dvě století. Poprvé se tak stalo na přelomu 17. a 18. století, podruhé o sto let později. V Evropě tehdy zůstalo jen přibližně 1 200 bobrů, na Šumavě nezbyl ani jediný.
Před 20 lety se tam ale znovu usídlil. V roce 2005 se objevili na říčce Řezná u Železné Rudy. Další na Žďáreckém jezírku u Strážného. Rok nato vzniklo bobří teritorium v meandrech u Vltavy u obce Pěkná. Bobři pomalu, ale jistě začali Šumavu osidlovat. Už v roce 2015 tak správci Národního parku Šumava registrovali 43 bobřích teritorií, které tvořilo okolo 200 bobrů.
„Od roku 2015 jsme byli svědky rychlého šíření bobrů na celé Šumavě. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra evropského na území Národního parku a CHKO Šumava zhruba zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií. V roce 2021 jsme pak zdokumentovali na 146 a v roce 2023 už 150 bobřích teritorií,“ říká Jan Mokrý, vedoucí zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava.
Aktuálně žije na území Šumavy asi 700 až 800 bobrů. Jejich stavby nejrůznějších velikostí efektivně zadržují vodu. „V rámci našeho monitoringu bobrů jsme se pokoušeli o jednoduché měření některých hrází, ale bez potřebného vybavení to nebylo použitelné. Spojili jsme se proto s kolegy z fakulty stavební Českého vysokého učení technického, jestli by bylo možné s jejich znalostmi a vybavením hráze zaměřit. Pro tento účel jsme vybrali jako referenční území, které zmapujeme, povodí Křemelné, kde v roce 2023 existovalo 89 zdrží vytvořených bobry,“ vysvětluje Vladimír Dvořák ze zoologického oddělení parku.
Vhodnou metodiku na zpracování dat ze zaměřených hrází se podařilo najít. „Na menší zdrže je možné použít jednoduché měření s využitím běžných pomůcek a objem stanovit jako výpočet objemu poloviny jehlanu. Pro větší zdrže v územích, kde se voda rozlévá do větší plochy, je nejspolehlivější metoda přesného zaměření hráze pomocí geodetických metod a následné stanovení objemu zadržené vody s využitím digitálních dat. Takových zdrží je sice v každém povodí jen několik, zadržují ale až 90 procent z celkového objemu vody," říká Tomáš Dostál ze stavební fakulty ČVUT.
Z výzkumu vyplynulo, že na hektaru území národního parku bobři zadrží v průměru 1,4 kubíku vody ve zdrži s otevřenou hladinou. Starají se tak o to, aby byla Šumava dostatečně mokrá. A mají na Šumavě ještě jeden úkol. Stávají se přirozenou kořistí největší šumavské šelmy – vlka obecného. V současnosti tvoří bobři asi čtyři procenta potravy těchto šelem.
