Jak bude vypadat konec války na Ukrajině, je stále ve hvězdách. Středa však byla ve znamení nečekané změny řady postojů. Jak uvedl americký list The Wall Street Journal, někteří spojenci Kyjeva z takzvaného západního světa, začínají na Ukrajinu tlačit, aby přehodnotila své cíle, protože už nikdy nebude její území mít takové hranice jako před 24. únorem 2022, kdy začala současná válka. Evropskou unii a Spojené státy by to stálo další stovky miliard dolarů, které by padly na vojenskou podporu Ukrajiny, což však už spojenci dát nechtějí nebo nemohou.
Ukraine is forced to consider a plan "B" in the war with Russia, which will include a strategy for further confrontation for the next year, — The Wall Street Journal pic.twitter.com/pPaHsHcRJv
— The Russian Invasion of Ukraine (@wogoa1) September 11, 2024
Italský deník La Repubblica byl dokonce konkrétnější, když uvedl, že německý kancléř Olaf Scholz připravuje s dalšími politiky plán, podle kterého by se Ukrajina vzdala části svého území ve prospěch Ruska. Mělo by jít o východní části země, čili Doněckou, Luhanskou, Chersonskou republiku, Záporoží a poloostrov Krym, které ostatně Rusko už považuje za své území.
Otočku v postojích předvedl také ale také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který je největším spojencem Ruska v rámci NATO. Ten prohlásil, že Turecko podporuje zachování územní celistvosti Ukrajiny, včetně navrácení Krymu. Podle Erdogana se pod ruskou správou zhoršila situace Krymských Tatarů, tedy Turků, žijících na území Krymu.
Turkish President Erdogan calls for the return of Crimea to Ukraine.
— KyivPost (@KyivPost) September 11, 2024
“Turkey's support for Ukraine's territorial integrity, sovereignty, and independence remains unwavering.”
“The return of Crimea to Ukraine is a requirement of international law,” he stressed. pic.twitter.com/uMqNsNjii9
