Dokument upozorňuje na slabá místa v systému sledování takzvaných zoonóz, tedy infekcí, které se šíří například prostřednictvím potravin, kontaktu se zvířaty nebo znečištěného prostředí. Problémem je mimo jiné nedostatečné využívání moderních laboratorních metod.
Podle dat Státního zdravotního ústavu se loni některou ze zoonóz nakazily desetitisíce lidí. Nejčastěji šlo o kampylobakteriózu, salmonelózu nebo lymeskou boreliózu. Jen kampylobakterióza, která je typickým průjmovým onemocněním, zasáhla víc než 13 tisíc lidí. Evropská unie přitom od letošního srpna požaduje po členských státech detailnější sledování původců těchto nemocí, zejména při podezření na ohniska nákazy z potravin.
Klíčovou roli má v novém systému sehrát takzvané celogenomové sekvenování. Jde o metodu, která umožňuje přesně popsat genetickou informaci bakterií a dalších patogenů. Díky tomu lze líp dohledat zdroj nákazy a propojit jednotlivé případy onemocnění. Ministerstva zemědělství a zdravotnictví ve společném materiálu pro vládu upozorňují, že právě v této oblasti má Česká republika rezervy a bude nutné posílit spolupráci mezi laboratořemi i státními institucemi.
Zoonózy se můžou šířit různými cestami, od přímého kontaktu se zvířaty přes kontaminované potraviny až po vodu, půdu nebo zvířecí exkrementy. Typickým příkladem je drůbeží maso. Podle údajů Státní veterinární správy je v maloobchodní síti kampylobakteriemi zasažená velká část chlazené i mražené drůbeže, stejně jako část vepřových jater.
