Poté, co v roce 2013 přicestovalo do Austrálie více než 20 tisíc migrantů z Íránu, Indonésie nebo Srí Lanky, vyhlásila tamní vláda boj proti nelegální migraci, který je jedním z nejtvrdších svého druhu na světě. A ani po deseti letech program, který se nazývá Suverénní hranice neskončil a navíc s nástupem premiéra Anthonyho Albanese ještě přitvrzuje., Jeho zásadním motivem je heslo, že kdo vstoupí na území Austrálie nelegálně, žádný azyl nezíská. Úřady pak migranty, kteří k australským břehům připluli na člunech, umisťuje do detenčních táborů na ostrovech Manus a Nauru, kde pak doba jejich pobytu není omezena.
Tato tvrdá politika, která začíná být vzorem pro řadu jiných zemí, kteří s migrací bojují, ovšem naráží na vlnu kritiky jako v OSN, tak ji řeší i nejvyšší soud i Evropský soud pro lidská práva. Své ovoce však nese. V roce 2021 k břehům Austrálie nepřiplul ani jeden migrant, v roce 2022 jich bylo 135 a loni 74.
Tvrdý postup vůči migrantům prosazuje i nově vzniklá frakce v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu. Její zakladatel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš dokonce mluví o rozmístění ozbrojených složek na plážích jižní Evropy, kam připlouvají lodě s migranty z Afriky.
