Arménská vláda schválila návrh zákona, který vyzývá zemi, jež byla do začátku 90. let součástí Sovětského svazu, aby podala žádost o vstup do Evropské unie. Tento krok je vyústěním dlouhodobějšího prohlubování vztahů kavkazské země se západem na úkor historických vztahů s Ruskem. Jerevan totiž Moskvu viní z toho, že nezakročila v září 2023 proti ázerbájdžánské armádě, která obsadila sporné území Náhorního Karabachu.
Vládu ke schválení zákona o přistoupení k Evropské unii vyzvala veřejnost na základě petice. Arménský premiér Nikol Pašinjan však zdůraznil, že by lidé neměli očekávat rychlé přistoupení k unii a že v každém případě bude tento krok ještě vyžadovat schválení v referendu.
Každopádně přistoupení k evropskému společenství má řadu úskalí. Jedním z nich je, že Arménie nemá žádnou hranici se zeměmi Evropské unie a navíc podle řady výkladů leží na asijském území. Dalším problém je dosavadní účast v Euroasijské hospodářské unii, obchodním bloku některých postsovětských zemí.
It is a historic moment for the Republic of #Armenia. The government has just approved a bill on launching the process of Armenia’s accession to the #EU. This bill was submitted to Parliament by the Eurovote Civic Initiative following a public petition.
— Armine G. Margaryan (@margaryan_armin) January 9, 2025
Speaking at the Cabinet… pic.twitter.com/sOKm80LzQu
